Rozhodnout se pro vývoj software na míru je velký krok. Pro firmu to znamená promyslet, co přesně potřebuje, vyčlenit (ne vždy malé) finance z rozpočtu, vyhledat vhodného dodavatele a počítat s tím, že vývoj i zavádění systému budou vyžadovat čas a aktivní spolupráci jak uvnitř týmu, tak s dodavatelem.
Kdy byste měli začít uvažovat o takovém kroku a kdy vám postačí nadstavba současného systému nebo jen změna procesů? Sepsali jsme pro vás článek, který shrnuje naše zkušenosti získané při spolupráci s řadou klientů. Od start-upů až po velké firmy.
Článek proto není výzvou ke slepé investici do vývoje, ale pomocníkem při rozhodování, kdy a proč na míru vyvíjený systém dává smysl, včetně pohledu na low-code/no-code platformy.
Nestačí upgrade stávajícího softwarového řešení?
Než se rozhodnete pro vývoj na míru, měli byste si udělat přehled o veškerém softwaru, který ve firmě používáte. Ať už jde o informační systém, aplikace či jiné nástroje, musíte vědět, co zaměstnancům funguje a s čím se jim dobře pracuje. Někdy totiž není třeba úplně zahodit původní řešení; stačí postavit nadstavbu, propojit systémy nebo najít nový způsob, jak s daty a procesy efektivněji pracovat.
Alternativou je vytvořit zcela nový systém, který vyřeší zjištěné problémy a současně se dokáže napojit na staré řešení nebo převzít (či lépe zpracovat a prezentovat) jeho data.
Někdy je ale tvorba nového systému jediné řešení, protože cokoliv jiného by bylo zbytečně komplikované a ne zcela funkční. Které situace to jsou?
1. Stávající řešení už není udržitelné
Máte sice systém stavěný na míru, ale je zastaralý, složitě se upravuje a nikdo se v něm pořádně nevyzná. Často jde o software vytvořený jediným externím vývojářem, který jediný ví, jak funguje. Jakákoliv změna pak stojí na tom, kdy má čas a co vše si pamatuje.
Ve světě vývojářů se pro takovou situaci používá termín bus factor = 1. Pokud by (obrazně) „autobus srazil“ toho jediného člověka, projekt by se zastavil.
U starých systémů se také stává, že místo aby zaměstnancům pomáhaly, spíše je zdržují, přesto se ze setrvačnosti dál používají. Nemusí jít jen o software; často u klientů narážíme i na rozsáhlé tabulky s makry nebo aplikace ve Visual Basicu, které už dnes nemají dlouhodobou perspektivu.
2. Původní krabicové řešení nebo low-code platformy vás omezují
Možná jste na začátku, kvůli financím či nedostatku času, zvolili krabicové řešení. Častý přístup zejména u start-upů a menších firem.
Jakmile však firma roste, začne ji takový systém limitovat a dochází k tomu, že se firma přizpůsobuje softwaru místo aby software podporoval její procesy.
Mezi časté problémy patří:
- nedostatečné možnosti úprav na specifický kontext firmy,
- integrace s dalšími systémy jen v rozsahu, který daná platforma dovolí,
- systém není stavěný na větší počet uživatelů a je pomalý,
- chybí analytika, automatizace nebo potřebný reporting,
- poskytovatel změnil podmínky či ceník (a teď už se řešení nezdá tak výhodné).
Kromě krabicového řešení start-upy často využívají i low-code platformy, jako jsou Power Apps či Retool. Low-code se hodí tam, kde potřebujete rychle otestovat nápad nebo vytvořit jednoduchou aplikaci. Pokud však řešíte klíčové procesy firmy, je vhodnější vývoj aplikace na míru.
3. Používáte několik softwarových řešení, ale žádné na 100 %
Hledáte ideální způsob práce s daty či řízení procesů, ale stále nenacházíte řešení, které by vám skutečně vyhovovalo. Místo jednoho přehledného systému platíte za několik nástrojů, z nichž každý řeší jen část vašich potřeb. Výsledkem bývá zbytečná složitost, ztráta informací a duplicity mezi systémy.
Každý měsíc odchází spousta prostředků za licence, přesto využíváte jen zlomek funkcí. V takové chvíli je ideální vytvořit vlastní informační systém na míru, který pokryje to, co opravdu potřebujete, a nebude obsahovat zbytečnosti navíc.
4. Chcete zefektivnit manuální činnosti
Zvláště ve stavebnictví nebo ve výrobě se stále zapisuje vše ručně do tištěných formulářů a teprve v kanceláři se data přepisují do počítače. Obvykle do Excelu či Google dokumentů.
To zvyšuje chybovost, hrozí ztráta informací a vznik duplicit, s čímž souvisejí i další náklady. Software na míru může tyto procesy digitalizovat a automatizovat.
Některým firmám však stávající postup vyhovuje a jiné řešení by bylo zbytečně drahé a komplikované. Vždy je proto důležité posoudit poměr přínosů a nákladů.
5. Potřebujete unikátní funkcionalitu
Software na míru je ideální také tehdy, pokud máte unikátní procesy, které standardní řešení nepokryjí, nebo se chcete výrazně odlišit od konkurence. Na vyvinutém řešení můžete navíc postavit vlastní produkt a prodávat jej dál.
Příkladem je správa zakázek v úzce specializovaném oboru, řízení interních výrobních procesů či e-learning kombinovaný s výrobním modulem.
Máte kapacity na agilní vývoj a interní koordinaci?
Zvážit byste měli i personální stránku projektu: vývoj a nasazení nového systému vyžadují intenzivní komunikaci mezi vývojáři a zodpovědnou osobou (vlastníkem projektu/PO) z vaší firmy. Ještě, než začnete tvořit zadání, ujasněte si, kdo bude mít tuto komunikaci (případně projektové řízení) na starosti a jakou prioritu pro vás projekt má.
Shrnutí: kdy se firmě vyplatí vývoj vlastního software?
Ne každé firmě se vývoj software na míru vyplatí. Pokud se však nacházíte v některé z výše popsaných situací, určitě stojí za to o tom začít přemýšlet. Software na míru není jen o tom „mít vlastní nástroj“, ale hlavně o tom mít nástroj, který podporuje to, jak vaše firma funguje (nebo chcete, aby fungovala).
Začněte analýzou – ideálně s odborníkem, který vám pomůže pojmenovat klíčové potřeby a rozhodnout, zda postačí úprava stávajícího řešení, nebo dává smysl postavit úplně nový systém od základu.
Pokud vás téma zaujalo, ozvěte se nám a rádi to probereme osobně.